14ZÁŘÍ

Proměna hudebního průmyslu

Není to tak dávno, co jsme si hudbu bez fyzických hudebních nosičů nedokázali představit. Ještě na konci minulého tisíciletí v Česku vládly audiokazety, které následně vystřídala „CDčka“. Díky rozvoji technologií se postupně staly více cenově dostupnější stolní počítače (počítač na přelomu tisíciletí v Česku vlastnilo 15 % domácností, v roce 2017 byl tento podíl již 76,3 %). Nejen, že novinkou byla možnost počítačem CD přehrát, ale bylo možné též disky kopírovat, případně zapisovat MP3 formáty. Přpojení počítačů na internet (internet na přelomu tisíciletí v Česku využívalo méně než 10 % domácností, v roce 2017 byl tento podíl již 77,2 % - k počítačům se přidaly další zařízení umožňující připojení k internetu) poté způsobilo nárůst nelegálního sdílení a stahování hudby. Technologický pokrok však nepřinesl hudebnímu průmyslu pouze problémy, ale také možnost rozvoje. Stolní počítače, notebooky, tablety, smartphony – každým dnem se zvyšuje množství času, který lidé stráví online. Proto stále větší pozornost začala směřovat na digitální distribuci. Je to možná trochu zjednodušené, ale příčinu značné změny hudebního průmyslu v posledních letech to ilustruje. Podívejme se tedy společně na vývoj příjmů hudebního průmyslu v Česku i ve světě. Využijeme k tomu data organizace IFPI (International Federation of the Phonographic Industry, česky Mezinárodní federace hudebního průmyslu), která sdružuje hlavní hudební vydavatelství.

Začněme světem. Od počátku nového tisíciletí docházelo k velkému propadu příjmů hudebního průmyslu, který trval až do roku 2014, kdy příjmy činily 14,2 mld. USD – to je více než 40% pokles oproti počátku tisíciletí. Od roku 2015 se situace obrací, a to zejména díky jedné složce – streamingu. V současnosti existuje celá řada hudebních streamovacích služeb, které nabízejí pro poslech miliony skladeb, a to i v CD kvalitě. Mezi nejznámější určitě patří Spotify, Tidal, Deezer, AppleMusic nebo Google Play.

Při pohledu na graf si určitě nelze nevšimnout, jak výrazně se naopak snížil příjem z fyzických nosičů. Porovnejme tedy „digitální“ a „fyzické“ příjmy. Rok 2015 byl prvním rokem, kdy příjmy z digitálního prodeje předčily ty z fyzických nosičů a tento trend nadále pokračuje. A nejen to, v roce 2017 již samotné příjmy ze streamingu vykazovaly vyšší hodnoty než „fyzický“ prodej. Příjmy ze streamingu v minulém roce představovaly více než 38 % celkových příjmů, přijmy z celkového digitálního prodeje pak více než 54 %. Trendem posledních let je tedy změna orientace posluchačů hudby z fyzických nosičů na digitální přehrávání.

Zdroj: IFPI

Pojďme do Česka, kde však nemáme k dispozici tak detailní historický přehled - organizace IFPI totiž inovovala přehledy, aby byly co nejvíc pokryty všechny příjmy, ale pouze pro nejakutálnější roky. V Česku jsou hlavním zdrojem hudebního průmyslu příjmy z provozovacích práv, které jsou vybírány společností Intergram (společnost, která zastupuje umělce a dbá o to, aby nedocházelo k porušování jejich majetkových autorských práv). Oproti roku 2012 byl v roce 2017 digitální prodej 3x větší (75 vs. 226 mil. Kč) a výrazně pomohl k opětovnému růstu příjmů českého hudebního průmyslu. Hlavní roli v tom opět hraje streaming. Streamingový prodej oproti roku 2016 narostl o 50 % a nyní již tvoří 87 % příjmů z digitálního prodeje a 23 % celkových příjmů hudebního průmyslu. Streamingové služby tedy začínají dobývat i Česko. Prodej fyzických nosičů byl v posledních dvou letech oživen, a to i díky "znovuobjevení" vinylů. V Česku tedy, pokud budeme hodnotit pouze samotné fyzické a digitální prodeje, dochází k mírnému zvýšení příjmů z fyzických nosičů a výraznému nárůstu digitálních příjmů.

Zdroj: IFPI

Co to znamená? Digitální trh ve světě i s menším zpožděním u nás v Česku roste velkým tempem a díky množství velkých on-line streamovacích služeb, neustálému zrychlování internetu i dostupnosti mobilních zažízení má potenciál začít ještě více dominovat hudebnímu trhu. Konec fyzických nosičů to (zatím) znamenat nebude, ale orientace trhu je nyní jasná.

V naší nabídce na www.salonydenon.cz máme řadu zařízení, která podporují přehrávání z hudebních streamovacích služeb. Možná ne každý ještě v současnosti funkci podpory docení, přeci jenom bitový tok streamovacích služeb většinou končí max. na 320 kbps (ale např. Tidal zvládne už i 1 411 kbps, tedy kvalitu CD). Ale pokud vaše starší zařízení není na streaming připraveno a zvážíme-li rychlost vývoje v oblasti digitálních médií, možná by stálo za to zauvažovat o modernizaci vaší výbavy a připravit se na budoucnost.

 

Facebook